Piráti se této kauze věnovali podrobně, jejich nesouhlas zcela chápeme. Městský obvod s nimi totiž záměr nijak neprojednal. Obyvatelé domů se o tom dozvěděli až ve chvíli, kdy osobně, z vlastní iniciativy, oslovili projektanta, který jim pobíhal za domem. Následně se pokusili s úřadem městského obvodu navázat spolupráci, aby projekt probíhal ve vzájemné shodě.

Zpočátku se zdálo, že jednání bude vstřícné a konstruktivní. Občanům bylo přislíbeno, že je městský obvod do projektu zapojí a jejich názor vyslyší. Vyslyšet názor obyvatel ale v podání obvodu znamená, že jsou postaveni před hotovou věc. Byly jim totiž zaslány tři již připravené varianty, z nichž ani jedna neodpovídala jejich představám. Jednoduše proto, že se na ně nikdo vůbec neptal. Kdyby se ptal, zjistil by, že sice nechtějí ze zeleného vnitrobloku udělat parkoviště, ale třeba obnovu mobiliáře by uvítali. Bohužel poté, co občané projevili formou petice s navrhovaným řešením nesouhlas, nedojde ani k obnově mobiliáře. Obvod celý projekt bez náhrady zrušil.

Tento postup úřadu považujeme za chybný, protože zcela ignoruje moderní trendy participace občanů (tito navíc měli velký zájem se projektu účastnit a svého slova se domáhali i přesto, že jim bylo odpíráno). Jsme přesvědčeni, že aktivní snaha komunikovat s občany by měla být zcela neoddělitelnou součástí každého podobného projektu. Přínosy takového přístupu jsou jasné: předcházení vyhroceným konfliktům, efektivnější využití finančních prostředků, kvalitnější projekty atp. Nejde přitom o nic komplikovaného. Stačilo by na dveře dotčených objektů nalepit výzvu, aby se občané úřadu ozvali (tento postup mimochodem úřad úspěšně využívá při jiných příležitostech, když s obyvateli domu sám komunikovat potřebuje). Městský obvod každý rok realizuje zhruba 10 podobných projektů, a proto si myslíme, že to z administrativního hlediska není vůbec žádný problém. Rádi bychom také upozornili na to, že hlavní smysl rozdělení města do osmi městských obvodů—u měst velikosti Pardubic je to vcelku unikátní—je právě v tom, že radnice je občanům blíž a může tedy s nimi snáz hovořit.

Vedení obvodu argumentovalo tím, že obyvatele domu nebylo možné oslovit pro chybějící kontaktní informace. Pan starosta sice tvrdí, že dělá, co může. Tím myslí, že se snaží vybudovat databázi kontaktů na předsedy SVJ prostřednictvím výzev v radničním zpravodaji. Je to určitě chvályhodná věc, ale nelze tím obhajovat zjevnou neochotu aktivně občany v konkrétních situacích oslovit.

Dalším argumentem bylo, že zjišťování názorů občanů proces přípravy projektu neúměrně prodlužuje. Je pravdou, že příprava projektu s využitím prvků participativního plánování je v první fázi časově náročnější. Je ale nutné se zamyslet nad tím, co je ve výsledku efektivnější. A hlavně: co více odpovídá principům dobrého vládnutí. Samospráva není řídící orgán firmy, existuje především proto, aby se starala o potřeby občanů. To je její primární funkce.

Jedna možnost je rychle zpracovat projekt, rychle jej zrealizovat a jít k další položce projektového zásobníku. Pak ale musíme počítat s mnoha negativními důsledky: naštvaní občané, projekt neodpovídající jejich potřebám, peníze utracené za zbytečnosti, které nikdo vlastně nepotřebuje atd. Dost možná se celá věc nakonec zpomalí nebo dokonce i zastaví, stejně jako v tomto případě.

Piráti vyzývají k poctivému přístupu k přípravě projektů, navrhují organizovat veřejná setkání a zjišťovat potřeby občanů. Informace od občanů jsou totiž v konečném důsledku pro projektovou dokumentaci data stejně důležitá jako data technického charakteru. Oboje velmi ovlivňuje podobu výsledného projektu. Tento přístup k plánování projektů je náročnější z organizačního hlediska, ale jsme přesvědčeni, že role politiků je sloužit občanům a hledat řešení, která jsou pro ně nejlepší. A i pokud vedení obvodu nevnímá občany jako své partnery, je dobré připomenout, že participace je prostě praktičtější: spokojení občané se více starají o svůj veřejný prostor a když jsou zváni k diskusi, nemusí sepisovat petice.

Úvodní foto: ŠJů CC BY-SA 3.0