Mnoho stran i politiků je proti spalovně. Jak ale chcete řešit nakládání s odpadem, který vzniká v Pardubicích? Určitě by bylo nefér ho někam vyvážet a skládkovat také není možné navěky.

V první řadě spalovna v Rybitví, proti které všichni nyní bojujeme, má být velkokapacitní spalovnou nebezpečného odpadu. To znamená, že by naopak přinesla onu dopravní zátěž, protože by se do ní nebezpečný odpad svážel (pravděpodobně dokonce nejen z Česka), a také to, že by neřešila nakládání s komunálním odpadem. To bychom naopak rádi řešili společně s okolními obcemi obdobně jako třeba problematiku vodovodů a kanalizací. Upřednostňovat budeme recyklaci, chceme dále rozvíjet například třídění kompostovatelného odpadu, který tvoří značnou část odpadů z domácností. Nevytřiditelnou část odpadu budeme chtít energeticky využít při spoluspalování v průmyslových provozech. Chceme také spustit projekty, které předcházejí vzniku odpadů, například takové, které usnadňují redistribuce nepotřebných věcí. Sami již pořádáme výměnné swapy.

Chtěl bych znát Váš názor ohledně problematiky Červeňáku. Stavět či nestavět další silnici?

Záměr propojky přes Červeňák považujeme za jeden z největších omylů dosavadního vedení města. Počítáme s výstavbou jihovýchodního obchvatu města a podporujeme jeho podobu, která bude sloužit i jako propojení Višňovky a Pardubiček. Náš kandidát Jakub Kutílek toto řešení předkládal jako koncepční specialista na dopravu odboru hlavního architekta již v únoru 2014 na jednání náměstka primátora s krajským ředitelem Ředitelství silnic a dálnic ČR, které by mělo obchvat stavět.

Jak chcete řešit dopravní situaci stávající (neberte v potaz obchvaty, ty jsou zatím v nedohlednu)? Třeba situace u nádraží je velmi špatně zvládnutá, a to si myslím, že především díky špatně vyprojektovanému přednádraží a zároveň špatnému řešení křižovatek.

Řešení světelně řízených křižovatek je v Pardubicích velmi zaostalé. Počítáme s tím, že se nám v nadcházejícím volebním období podaří zavést systém inteligentního řízení dopravy. Ten chceme využít právě k tomu, abychom co nejefektivněji využili kapacity komunikací, které máme ve městě k dispozici. Křižovatky jsou nejužšími hrdly v síti komunikací. Situace v přednádraží vznikla kombinací několika faktorů, zejména došlo ke změně křižovatkových pohybů v přednádraží a současně ke zkapacitnění u Parama, které nyní pouští k nádraží více vozidel než dříve. Jsme přesvědčeni, že díky inteligentnímu řízení je možné zvládnout situaci bez stavebních změn v přednádraží. Stejně tak chceme hledat chytřejší řešení pro křižovatky nad Anenským podjezdem, než je plánované ubourání jednoho chodníku.

Jak chcete řešit situaci autobusového nádraží. Kterou podporujete variantu umístění?

Preferujeme výstavbu terminálu B za ne/bytovým domem. Toto stavební uspořádání má totiž nejlepší předpoklady pro maximální integraci veřejné hromadné dopravy zahrnující městskou, příměstskou i dálkovou dopravu, silniční i železniční. Naším ideálem je odbavovat městskou i meziměstskou dopravu ve stávajícím terminálu A a terminál B využít pro odstavení.

Již jsem slyšel od lidí, co se kulturou v Pardubicích zabývají, že to je hrůza. Příklad za všechny jsou kulturní slavnosti. Místo zatraktivnění se přesunuli z Pernštýnského náměstí na Třídu míru, aby vůbec měli nějakou návštěvnost (poslední roky návštěvnost rapidně upadla).

Co se týče kulturních slavností anebo například předvánočních trhů, jejich úroveň skutečně nebyla valná. Tato situace byla zapříčiněna chaosem v organizaci Kulturní centrum Pardubice, která nyní zanikla. Aktivity této společnosti buď přebraly jiné příspěvkové organizace města nebo je město po řádném výběrovém řízení předalo do správy soukromníkům (například již zmiňované adventní trhy). Vzhledem k tomu, že se tak stalo v tomto roce, necháme chvíli současný, letos nastolený stav běžet, a až bude dostatek dat k vyhodnocení letos proběhlé reorganizace, můžeme se podívat na to, jestli některé akce organizačně změníme. Obecně však postup, jakým město rozdělilo aktivity zaniklého kulturního centra, považujeme v dané situaci za adekvátní.

V Pardubicích skončilo i několik dobrých akcí kvůli nepodpoře města. Letní kino se neustále stěhuje a má díky tomu problémy. Dále bych se chtěl zeptat na neutěšený stav dotací na kulturu, kde se většinou zajímavě dostávají dotace subjektům, které mají nějaké vazby na odbor nebo politiky. Jak tuto situaci chcete řešit?

O tom, že by letní kino mělo nějaké výraznější problémy, nevíme. Pokud se provozovatel letního kina obrátí na město s žádostí o podporu, budeme se mu snažit vyjít maximálně vstříc. Ohledně dotačního řízení v programech podpory kultury a sportu zavedeme jednoduchý elektronický systém, skrz nějž budou moci subjekty podávat žádosti o dotace jednodušeji, bez zbytečného papírování. Chceme též žadatelům poskytnout zpětnou vazbu, z jakého důvodu byl jejich projekt neúspěšný, aby do příště na parametrech dotační žádosti mohli zapracovat. V současnosti ovšem dotaci dostane přes 90 % žadatelů, takže se o nějakém významném protěžování skupiny osob moc nedá mluvit.

Jak se bude řešit neutěšená situace těchto jinak prospěšných zařízení? V těchto zařízeních jsou totiž nuceni dělat různé nestandardní věci ohledně dětí tak, aby přežili. Takže ve výsledku se může třeba zrušit určitý kroužek (protože třeba chybí jedno dítě na minimální počet) a děti, které tento kroužek nemohou navštěvovat, tak jsou lanaření na kroužek jiný, aby DDM mělo dostatek dětí.

Uvědomujeme si přínosy neformálního vzdělávání. Je například důležitou součástí prevence negativních sociálních jevů. Musí být pro rodiny dostupné (jak vzdáleností, tak finančně), nabídka by měla pokrývat všechny oblasti zájmů - od sportovních aktivit, přes přírodovědné až po technické. Zejména v rámci technických oborů vidíme rezervy - budeme hledat cesty, jak v rámci neformálního vzdělávání nabídnout kroužky z oblasti mediální gramotnosti - jako základy robotiky a programování pro děti, kroužky animace apod., o které je v současnosti velký zájem a které zároveň zvyšují možnost budoucího uplatnění dětí ve společnosti. Věříme, že aktualizace nabídky volnočasových aktivit pomůže zvednout poptávku po kroužcích nabízených i v rámci DDM.

Situace se zelení v Pardubicích se rapidně zhoršila. Vykáceno bylo mnoho vzrostlých stromů a vysazeny byly jen malé kultivary,které rozhodně nenahradí vzrostlý strom. Podél Sukovy třídy bylo vysazeno několik stromů, ale nebylo jim dopřáno dostatek místa, takže se dá předpokládat jejich úhyn. Pardubice stále „obrůstají“ betonem a v kombinaci s mizením vzrostlých stromů se centrum výrazně otepluje. Jak chcete řešit situaci zeleně Vy?

Zeleň a vodu v ulicích jsme si vytkli jako jednu z priorit. Této funkci je totiž zatím při rekonstrukci ulic věnována minimální pozornost. Dokladem jsou i jinak poměrně zdařilé rekonstrukce třídy Míru, přednádraží nebo chodníků na ul. 17. listopadu. Víme, že se budeme muset potýkat s množstvím podzemních sítí i s tím, že projektanti se budou muset na tyto “nové” požadavky naučit reagovat. Doposud totiž stačilo splnit silničářské normy a bezbariérovou vyhlášku. Nicméně právě politické zadání je nutným počátečním impulsem. Kromě zachovávání a výsadby stromů budeme klást důraz i na nakládání s dešťovou vodou. Budeme vytvářet plochy, do kterých bude moci stéct a vsáknout se nebo se zpátky odpařit.

Letiště se začíná zařazovat k výrazným znečišťovatelům ovzduší a producentům hluku v Pardubicích. Velkou měrou k tomu přispívá provozování výcvikového střediska vrtulníků, které používají zastaralé, velmi neekologické a hlučné stroje. Jak se postavíte k tomuto problému? Uvažujete o kompenzaci pro občany v dosahu letiště (například protihluková okna a dveře)?

V první řadě je potřeba říci, že město nemá velké páky na to, aby ovlivnilo provoz na pardubickém letišti. U jiných měst a obcí je ale zcela běžné, že podniky, které se velkou měrou podílí na zhoršení kvality života obyvatel, participují na investicích v dané obci, případně jiným způsobem kompenzují svůj vliv na okolí. I v uplynulých letech město a obvody získaly kompenzace za provoz letiště, ale využití těchto prostředků nebylo nikde vidět. Jednou z cest, jak to zlepšit, je zapojení těchto prostředků například do participativního rozpočtování, aby si občané dané lokality sami rozhodli, jak je využít. A jedním z výsledků mohou být i dotace na okna a dveře.

Jak chcete podpořit turismus v Pardubicích? Město má tragickou propagaci i málo turisticky zajímavých možností (Zlatá přilba a Velká Pardubická na celý rok nevystačí). Jak chcete přilákat turisty?

Rádi bychom do Pardubic dostali turisty na různé kulturní a sportovní akce, které mají šanci přesáhnout hranice našeho města. Sportovní park již třetím rokem láká lidi z širokého okolí k návštěvě, každoročně ho navštíví desítky tisíc lidí. Máme tu též zajímavé soutěže v méně komerčních sportech: ať už je to Czech Open, které každoročně přitáhne tisíce šachistů z celého světa,poolbilliardové Pardubice Open, které přitáhne stovky lidí z celé Evropy či další akce podobného charakteru. Pardubice se mohou stát zastávkou turistů cestujících mezi Vídní a Prahou, pokud jim nabídneme dostatečně kvalitní kulturní vyžití. O to se snaží jak festivaly výtvarného umění typu Sculpture Line, tak i hudební akce. Alternativní scéna v Divadle 29 patří k nejlepším v republice. V oblasti klasiky mají Pardubice také co nabídnout, festival Pardubické hudební jaro se v poslední době i díky podpoře z města vzedmul a v posledním ročníku obsadil například jednoho z nejlepších světových violoncellistů, Mischu Maiského s rodinou. O významnosti této akce nejlépe promluví kritika: https://operaplus.cz/mischa-maisky-trio-tezky-kalibr-pardubickeho-hudebniho-jara/ Budeme dále podporovat akce, které mají do města potenciál přitáhnout lidi z daleka. Propagaci městských akcí hodláme řešit společně s plánovanou renovací webu Turistického informačního centra a revizí podoby kulturního přehledu v Radničním zpravodaji.

Co uděláte pro možnosti rodin s dětmi? Pardubice nemají moc možností kam s dětmi chodit. Chybí atrakce typu Zoologická či botanická zahrada, zábavní centra typu Fajnpark či Mirákulum, Technologický park, Dinopark či jiné. Jak tuto věc chcete řešit a zatraktivnit možnosti pro firmy, které by třeba o vybudování podobných možností uvažovaly.

Na rodinách s dětmi nám záleží. Budeme je podporovat na několika úrovních: * Zajistíme dostat kapacit pro péči o nejmenší děti (budeme iniciovat vznik nových dětských skupin a mikrojeslí a spolupracovat s těmi stávajícími, pomůžeme veřejným mateřským školám se zajištěním vhodných podmínek). Pomůžeme tak rodičům s návratem do práce. * Vítáme projekt vzdělávacího a volnočasového centra v rámci rekonstrukce Automatických mlýnů, který přinese další možnost trávení volného času pro rodiny s dětmi v centru Pardubic. * Zatraktivníme a oživíme břehy Labe a Chrudimky, tak, aby mohly sloužit pro sport, odpočinek i kulturní události. * Oceňujeme veškeré spolkové aktivity. Budeme hledat nevyužité prostory pro činnosti aktivních občanů a skupin (mohou tak vznikat například dětské herny či kluby pro matky s malými dětmi). Budeme podporovat a iniciovat komunitní a sousedské akce.